Snímky z fotopastí dnes společně publikovali odborníci z Univerzity Karlovy, Správy Národního parku a CHKO Šumava a Hnutí Duha Olomouc.
"Fotografie řadu měsíců prověřovali domácí i zahraniční odborníci, aby potvrdili, zda skutečně jde o vzácné kočky divoké," řekl Bojda. Podle něj zvířata na snímcích po přezkoumání věrně odpovídají kočce divoké. "K naprosté jistotě by ovšem byly nutné genetické testy," podotkl Bojda.
Kočka divoká se podobá mourovaté domácí kočce, ale je mohutnější, má silnější huňatý ocas a odlišné pruhování. Poslední spolehlivě doložený kus byl podle Bojdy zastřelen v Krušných horách v roce 1952.
"Kromě přímého lovu jim uškodila také přeměna listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury. Kočky divoké totiž žijí hlavně v dubových a bukových lesích se starými stromy, kde najdou dostatek úkrytů i potravy," uvedl Bojda.
V posledních desetiletích se začaly objevovat zprávy o pozorování kočky divoké, žádný případ však nebyl spolehlivě prokázán. "Je to první spolehlivě doložené pozorování koček divokých u nás po šedesáti letech. Po vlcích a rysech je to další vzácná šelma, kterou tu můžeme potkat. Abychom se z divokých koček mohli těšit trvale, bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa v naší krajině pro divokou přírodu. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat," řekl Bojda.
Podle Luďka Bufky ze Správy Národního parku Šumava si kočka divoká rozhodně zasluhuje pozornost, a to nejen z hlediska výzkumu, ale i ochrany. "Pokračujeme i nadále v monitoringu, abychom zachytili eventuální další výskyt. Jedním z cílů je spolehlivé potvrzení výskytu druhu pomocí genetických metod," uvedl Bufka.
zdroj: ČTK