Co se v létě četlo nejvíc?
Léto bez knihy? Pro spoustu lidí něco nepředstavitelného. Prázdniny a dovolená jsou okamžikem, kdy ke knize sedají i ti, kteří se k ní během roku dostanou jen zřídka. A ti, kteří čtou běžně, zvládnou ještě pár knih navíc.
To potvrzuje průzkum knižního secondhandu Knihobot, kterého se na konci léta účastnilo přes 600 jeho zákazníků. Zatímco běžný čtenář přečte během roku v průměru dvě knihy za měsíc, o prázdninách je to ještě o knihu více. Jen jednu knihu přečte o prázdninách pouhých 5 % dotázaných, 30 % lidí pak přečte do tří knih, více než tři knihy přečte 47 % čtenářů, nad 10 knih pak 18 %.
Průzkum ale ukázal ještě jiné zajímavé zjištění. Zatímco přes rok vede četba světové beletrie (51 %), o prázdninách shodně vítězí romantika a detektivky s thrillery, po kterých sáhne 30 % dotázaných. Četba odborné literatury pak během léta klesá o 10 %, motivační o 6 %.
Tím se tak potvrzuje teze, že léto je opravdu z pohledu čtenářských zvyklostí výjimečné a že častěji volíme oddechovější četbu.
„Během roku máme čas sáhnout po širším spektru knih. V létě pak vybíráme z těch nejoblíbenějších a lehčích,“ potvrzuje Barbora Votavová, brand manažerka Knihobotu.
Nejčtenější knihou léta byl Šikmý kostel
Mezi letní hity podle SKČN patřil román Vila v Itálii od Julie Caplin, bruslařská romance Na ledě Hannah Grace a třetí román trilogie Šikmý kostel od Karin Lednické, který je v kurzu už od dubna.
To potvrzuje i průzkum Knihobotu, ve kterém dotazovaní kromě Lednické uvedli také hit mezi fantasy, a to Čtvrté křídlo od Rebeccy Yaros, které si získalo na oblibě především u teenagerů a podle SKČN vévodí letním žebříčkům young adult literatury.
„Zajímavostí také je, že se mezi tituly, které lidé přečetli, objevovaly knihy s létem v názvu jako kupříkladu Jedno italské léto, Léto porušených pravidel nebo Poslední léto,“ dává k dobru jednu z perliček průzkumu Barbora Votavová.
Bez knihy na dovolené ani ránu
A kolik knih vlastně na dovolenou vozíme? Šedesát procent dotázaných čtenářů si bere na cesty více než jednu knihu, přičemž 45 % procent si koupí knihu i přímo během dovolené, pokud narazí na knihkupectví. Stejné procento je ale natolik saturováno vlastními knihami, že už si na cestách žádné nepořizuje 6 % pak při cestování nečte a 3 % naopak cestuje vyloženě za knižními nákupy.
Velikost kufru tedy rozhodně není tak velkým omezením, jak by se na první pohled mohlo zdát. Po čtečce, která je na rozdíl o knihy na cestování praktičtější, sáhne jen necelá čtvrtina dotázaných.
Kniha ale nemusí být jen zpestřením dovolené, ale také inspirací.
„Třetina dotázaných uvádí, že je kniha inspirovala k procestování nějaké země, města či lokality. Často k tomu vybízí zfilmované knižní příběhy. Krásnou ukázkou toho, jak může kniha pozvednout zájem o lokalitu, jsou třeba knihy Kateřiny Tučkové, díky kterým nyní lidé objevují Bílou Vodu nebo oblast Žítkové a Moravských Kopanic,“ uvádí Votavová.
